|
| |
|
|
Specifická ošetřovatelská péče o křehkého seniora
FRISCHOVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce s názvem "Specifická ošetřovatelská péče o křehkého seniora" bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o křehkého seniora a zjistit využití hodnotících testů v praxi, popřípadě nalezení nejadekvátnějšího nástroje hodnocení seniorů. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vymezení pojmu stáří a stárnutí a problémům s tím spojených, dále na podrobný popis geriatrické křehkosti z teoretického hlediska a v neposlední řadě také na posuzovací škály pro komplexní hodnocení seniora. Kapitola je věnována i správně výživě ve stáří, na kterou by se nemělo ve zdravotnictví i osobním životě zapomínat a je mnohdy klíčová v prevenci i léčbě onemocnění. Část bakalářské práce je věnována i rizikovým oblastem, která seniorům s geriatrickou křehkostí hrozí. Poslední podkapitola teoretické části je věnována důležitosti motivace v procesu navrácení soběstačnosti seniora a nevzdávání se cíle a naděje při upoutání na lůžko. Praktická část bakalářské práce byla naplněna kvantitativním výzkumným šetřením, přičemž byly využity hodnotící testy: SPPB pro zhodnocení fyzické zdatnosti seniorů (viz Příloha 1), dotazník SARC-F (viz Příloha 2) pro zjištění míry sarkopenie a Kritéria pro hodnocení křehkosti dle Friedové (viz Příloha 3). Část výzkumu byla zpracovávána v Domově pro seniory Bechyně, druhou část tvořili členové mé rodiny a sousedé nad 70 let věku. Testování bylo anonymní a zcela dobrovolné. Výzkum byl zpracován pomocí tabulek a grafů a statistické zpracování hypotéz proběhlo Chí kvadrát testem a metodou korelace. Cílem byla včasná identifikace křehkého pacienta v zařízeních poskytující zdravotnickou péči a nalezení vhodného měřícího nástroje pro klinickou praxi.
|
|
|
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním
NEUGEBAUER, Jan
Tělesné znevýhodnění je velmi diskutabilní téma z pohledu terminologie,variability i specifik péče. V souvislosti s touto problematikou nahlížíme na celý koncept v rámci analýzy a uspokojování aktuálních potřeb, které se výrazně odlišují v závislosti na druhu, míře a reverzibilitě znevýhodnění. Obecné potřeby bývají stálé, avšak u těchto pacientů bývá výrazněji ovlivněno spektrum potřeb, které se v souvislosti se znevýhodněním modifikovali, nebo které nově vznikli. Pro pečlivou analýzu lze využit hodnotící a měřící nástroje, zaměřující se na problematickou oblast (např. soběstačnost či rizikové faktory) nebo komplexně na míru znevýhodnění. V České republice jsou aktuálně evidovány pouze nástroje specificky hodnotící každou oblast separovaně.Implementace komplexního nástroje by mohla přispět ke zlepšení péče o pacienty s tělesným znevýhodněním v klinické praxi. Cílem disertační práce bylo analyzovat dostupné hodnotící a měřící nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním v ošetřovatelství, zmapovat poskytovanou péči o tyto pacienty a analyzovat problematické situace, které jsou u pacientů s tělesným znevýhodněním v průběhu hospitalizace přítomny.Pro zpracování práce byl využit mix metod za použití techniky dotazníkového šetření a metody Focus groups. Dotazníkové šetření probíhalo u dvou skupin označené jako A a B. Výzkumný soubor A měl reprezentativní charakter a byl tvořen sestrami z celé České republiky. Výzkumný soubor B byl tvořen pacienty s tělesným znevýhodněním. V rámci sběru dat byly konstruovány dva odlišné dotazníky ? nestandardizovaný pro výzkumný soubor A se zaměřením na využití hodnotících nástrojů, práci s výsledky, doporučení pro praxi a pojetí konceptu tělesného znevýhodnění;a kombinaci standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0 obohaceného o nestandardizovaný blok otázek pro výzkumný soubor B, zaměřující se na pojetí vlastního těla a koncepci kvality života. V klinické praxi se používání obecné standardizované nástroje, zejména pro hodnocení rizika pádu (Conley scale a Morse Fall Scale), hodnocení rizika vzniku dekubitů (Braden scale a Norton scale) a hodnocení soběstačnosti (Barthel test, test instrumentálních všedních činností). V rámci aktivního vyhledávání specifických potřeb sestry také hodnotí oblast aktivity, motivace, mobility a výživy. Oblast sexuality a spirituality není v klinické praxi adekvátně hodnocena a sestry uvádí, že tato témata jsou stále tabuizována a považují za vhodnější alternativu, aby tyto domény zajišťovali jiní specialisté. Pro oblast hodnocení by ve své praxi přivítaly jak nástroje pro hodnocení rizika vzniku dekubitů ? Waterlow Scale, Knoll Scale nebo Shannon Scale; nástroje pro hodnocení rizika pádu ? Morse Fall Scale, Conley Scale nebo Tinetti scale; nástroje pro hodnocení soběstačnosti ? Barthel test, test instrumentálních všedních činností. U pacientů s tělesným znevýhodněním je aktuálně nejvíce problematickou doménou inkontinence moče, bolest a psychická oblast se zaměřením na sebeúctu a pocit bezpečí a jistoty. Sestry by pro využití v klinické praxi rády uvítaly komplexnější nástroj pro hodnocení problematiky tělesného znevýhodnění a pro tuto oblast by přivítaly i edukační kurzy, které jim pomohou této problematice více porozumět. V klinické praxi se používají standardizované i nestandardizované nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním. Mnoho ze standardizovaných nástrojů by respondenti uvítali ve své praxi a je doporučují pro využití v celé České republice. Pacienti s tělesným znevýhodněním velmi často trpí rizikem vzniku dekubitů, pádů, rozvojem infekcí, psychickými obtížemi a bolestí. Jako doporučení pro praxi souhlasíme s implementací standardizovaných nástrojů do klinické praxe. Nástroj WHODAS 2.0 je vhodně nastaven pro analyzování úrovně znevýhodnění a poukazuje na znevýhodněné oblasti. Dále může sestře pochopit náročnost onemocnění a dopadů zdravotních komplikací na psychickou i fyzickou stránku, která znemožňuje vykonávat standardní práci.
|
|
|
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení populace starší 60 let
DOLEŽALOVÁ, Jitka
Úvod: Populace straší 60 let je jednou z nejohroženějších skupin z hlediska zdravotní stránky. Je nutné poskytovat vysoce kvalifikovanou a odbornou péči, která bude přispívat k udržení nebo zvýšení kvality života. Jednou z možností jak, tohoto dosáhnout je správné a vhodné používání hodnotících nástrojů. Cíl: Disertační práce měla za cíle zjistit postoj sester vůči současně používaným hodnotícím nástrojům, dále zjistit výskyt geriatrických syndromů u populace starší 60 let a jejich případný dopad na kvalitu života a posledním cílem bylo provést jazykovou validaci nástroje Rapid Geriatric Assessment. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní a kvalitativní části. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl použit dotazníkový sběr dat v Jihočeském kraji, a to jak u populace starší 60ti let, tedy výzkumný soubor A, tak u sester poskytující péči populaci starší 60ti let, tedy výzkumný soubor B. Dotazníky byly vytvořeny pro oba výzkumné soubory a skládaly se z nestandardizované části a standardizované části. U seniorů bylo nestandardizované šetření zaměřené na hodnocení poskytované péče, zařízení, vykonávání běžných aktivit a zhodnocení psychického a fyzického zdravotního stavu. Standardizovaná část obsahovala nástroj RGA pro zmapování geriatrických syndromů a WHOQOL BREF pro monitoraci kvality života. U sester byla nestandardizovaná část určena pro hodnocení současně používaných nástrojů, dále nového nástroje RGA a na zhodnocení určených oblastí zdravotně sociální péče. Nástroj RGA byl po souhlasu autora přeložen do českého jazyka, otestován v pilotáži, dle potřeb upraven a následně byl zanesen jako součást dotazníkového šetření. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo pomocí metody focus group a bylo prováděno se sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči seniorům v nemocničním nebo jiném druhu zařízení nebo v domácí péči. Výsledky: Výsledky prokázaly přítomnost křehkosti, sarkopenie, úbytku tělesné hmotnosti, mírné kognitivní poruchy a demence. Dále byl také prokázán negativní dopad geriatrických syndromů na kvalitu života seniorů. U sester bylo prokázáno, že úroveň vzdělání a délka praxe ovlivňují pohled na hodnotící nástroje a ovlivňují také samotné používání hodnotících nástrojů. Dále byl zjištěn vliv pobytu seniorů na subjektivní hodnocení psychického a fyzického zdravotního stavu a na spokojenost s fyzickým a psychickým zdravotním stavem. Byl také zjištěn dopad nejzávažněji vnímaného onemocnění na uspokojení potřeb a vykonání běžných denních aktivit u seniorů. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku používání hodnotících nástrojů u populace starší 60 let. Byla vytvořena modifikovaná ošetřovatelská dokumentace, které by měla lépe sloužit pro základní zhodnocení zdravotního stavu seniorů.
|
|
|
Přehled nástrojů využitelných ergoterapeutem pro hodnocení instrumentálních všedních denních činností
Tipková, Zuzana ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rejtarová, Anna (oponent)
bakalářské práce: Bakalářská práce je teoretická a zabývá se tématikou hodnocení instrumentálních všedních denních činností (IADL). V teoretické části je popsáno, co patří mezi instrumentální všední denní činnosti a jejich důležitost z hlediska soběstačnosti a participace jedince ve společnosti, dále obsahuje kapitolu Hodnocení v ergoterapii, kde jsou uvedeny důvody, přístupy, zásady a typy hodnocení, vlastnosti, které by měl mít hodnotící nástroj a podle čeho jej vybírat a jaké důsledky má ztráta schopností vykonávat IADL na sociální participaci jedince. Cílem práce bylo analyzovat odbornou literaturu a vytvořit přehled standardizovaných nástrojů pro hodnocení instrumentálních ADL, které se dají využít u dospělé populace s různým typem diagnóz. Na konci práce je tabulka vybraných nástrojů, kde je stručně uvedeno, co nástroj hodnotí, pro jakou cílovou skupinu je určen, jaká je přibližná doba administrace a jestli je placený a dostupný v českém jazyce. Kettle test byl se souhlasem autorů přeložen a nachází se v přílohách.
|
|
| |
host ::
RSS.